Jméno:
Heslo:

***


Den otců je svátek na počest otců, oslavující otcovství, vztah otce k dítěti a roli otců ve společnosti. V mnoha zemích včetně České republiky se slaví třetí neděli v červnu, v některých státech se ale tradičně váže ke svátku sv. Josefa (19. března) či ještě k různým jiným datům. V severských zemí, například ve Finsku, je Den otců oslavován druhou neděli v listopadu a červnový termín je vyhrazen Mezinárodnímu dni mužů, tedy i těm bezdětným.

V České republice se tento svátek slaví dosud jen ojediněle. První akcí podporující Den otců je Tátafest, pořádaný v mnoha městech České republiky od roku 2007 Ligou otevřených mužů spolu s různými rodinnými a komunitními centry za podpory Unie center pro rodinu a komunitu. Od roku 2011 občanských sdružení i webový portál Střídavka, jehož akce se v posledních letech konají na Staroměstském náměstí v Praze.

Historie:
Tradici oslavy otců založila Američanka Sonora Smart Doddová, která chtěla ocenit úsilí, s nímž se o ni a další čtyři sourozence staral její ovdovělý tatínek. Úplně první oslava Dne otců se konala v americkém městečku Spokane ve státě Washington 19. června 1910, v den narozenin Sonořina otce.
První oslava Dne otců tak byla spíše soukromá, popularita svátku ale rychle rostla. V roce 1966 se díky prezidentovi Lyndonu Johnsonovi stala třetí červnová neděle oficiálně Dnem otců.
Mezinárodní den dětí se slaví každoročně 1. června.
U příležitosti dne dětí jsou připravovány různé společenské a sportovní akce.
Den dětí má upozornit světovou veřejnost na práva a potřeby dětí.

První podnět k založení dne, který by oslavoval děti, vznikl v Turecku při založení Národního shromáždění 23. dubna 1920 během Turecké války za nezávislost.
Tehdejší ochránce národních práv Mustafa Kemal prohlásil, že důležitou součástí k budování nového státu jsou děti. Proto ustanovil 23. duben jako Den dětí, který obyvatelé Turecka slaví dodnes a je státem uznávaným svátkem.

Vyhlášení dne dětí, který by se slavil po celém světě, bylo poprvé doporučováno v roce 1925 na Světové konferenci pro blaho dětí.
Den dětí však nebyl vyhlášen.
Tato konference se konala 1. června 1925.
Ve stejný den se v San Franciscu konal festival Dračích lodí, na jejichž oslavu čínský generální konzul shromáždil mnoho čínských sirotků, aby poukázal na to, že by se společnost měla více zabývat blahem dětí.
Tyto dvě významné události, které se staly ve stejný den, určily datum oslav Dne dětí, který byl ale oficiálně vyhlášen později.



Den matek 
Každý ví, že na Den matek
mají všechny mámy svátek.
Každý proto s květinkou
spěchá za svou maminkou.



... víte, že

                Den matek je den v roce, kdy máme skvělou příležitost poděkovat naším maminkám za to, co všechno pro nás v životě udělali.
Lidé tento den slaví po celém světě v různých dnech roku.
U nás je Dnem matek vždy druhá květnová neděle, proto se datum tohoto svátku rok od roku liší.
Svátek Dne matek má svůj původ už ve starověkém Řecku.
U nás propagovala tento den Alice Masaryková, dcera prvního Československého prezidenta.

8. květen je Den osvobození od fašismu (slavený též jako Den vítězství).

V tento den si nejen v České republice připomínáme konec 2. světové války.


8.květen je v České republice stejně jako ostatní státní svátky
vyhlášen za den pracovního klidu.



Ukončení 2. světové války je pravidelně připomínáno pietními akcemi po celé republice,
které vzdávají hold válečným obětem a bývají často spojeny i s přehlídkami vojenské techniky.
Nejdůležitějším pietním aktem je již tradičně pokládání věnců a klanění se památce obětí válečného běsnění u pražského Národního památníku na Vítkově, kterého se účastní prezident republiky a většina předních ústavních činitelů země.



Svátek práce - 1. 5.


V připomínku vypuknutí stávky amerických dělníků.
V ČR se svátek slaví od roku 1890.


Svátek práce, neboli 1. máj má mnoho z nás spojen se socialistickou propagandou bývalého režimu. Historie vzniku tohoto svátku sahá až do roku 1890. O rok dříve byl právě Svátek práce vyhlášen jako oslava na paměť vypuknutí stávky Chicagských dělníků, takže původ tohoto svátku sahá do USA.

V Českých zemích se Svátek práce - první máj slaví od roku 1890 a první oslavy se konaly na Střeleckém ostrově v Praze.

V naší zemi právě v období socialismu byl první máj velmi populární, byly organizovány bohaté průvody městy, doplněné o tribunální přednesy čelních představitelů strany. Účast zde byla povinná a jistě si mnoho z vás vzpomene na "fasování" transparentů a mávátek na podpis. V průvodu byly zastoupeny jak děti ze škol, tak podniky a různé organizace, např. Červený kříž apod... Tradiční prvek oslav socialistického prvního máje tvořila mávátka, transparenty, pugety šeříků a samozřejmě alegorické vozy.

V porevolučních dobách, tj. po roku 1989 se oslavy prvního máje hromadně nekonají, ale obvykle je využívají politické strany ke svému zviditelnění.




Pálení čarodějnic je lidový svátek spojený s pálením ohňů a vírou v čarodějnice.
Současná podoba - pálení čarodějnic na počátku 21. století si zachová řadu rysů pocházejících z minulosti, zároveň však došlo k řadě změn. Odlišná je především funkce, původní sociální, ochranný a náboženský význam byl nahrazen funkcí zábavnou a společenskou. Pálení čarodějnic probíhá jak v rámci rodiny, sousedů či přátel tak jako organizovaná akce. Především městské a organizované akce někdy mívají charakter jakéhosi „čarodějnického karnevalu“.


Kdo je to Jan Amos Komenský? 

 
 
J.A. Komenský byl významný český pedagog doby pobělohorské zvaný "učitel národů". Působil jako biskup protestantské církve Jednoty bratrské a kvůli své víře, které se nechtěl vzdát, musel odejít do exilu. Žil v Polsku, ve Švédsku, ve Velké Británii, v Uhrách a zemřel a pohřben byl v Nizozemí. Jeho nejznámějšími díly jsou Velká didaktika nebo Orbis Pictus. Ve výuce prosazoval názornost a tzv. školu hrou, což ovšem není "hraní si", ale výchova pomocí divadelních her, scének. Psal také filozofické spisy, např. Labyrint světa a ráj srdce. 
 
Národnost: česká
Datum narození: 28.3.1592
Místo narození: není jisté - Uherský Brod, Nivnice, Komňa
Datum úmrtí: 15.11.1670

28.březen (DEN JEHO NAROZENÍ) se slaví jako DEN UČITELŮ



Mezinárodní den žen 8. 3.

Mezinárodní den žen, který většina z nás zná pod zkratkou MDŽ vznikl díky stávce švadlen roku 1908. Právě švadleny z New Yorku stávkovali za zlepšení životních podmínek. Cílem tohoto boje bylo získání volebního práva pro ženy, následoval boj za rovnoprávnost a spravedlnost a samozřejmě mír. V průběhu dějin se oslavy měnily, v živé paměti máme například socialistickou propagandu a nezapomenutelné karafiáty, ručníky, chlebíčky apod. Tento den protestují např. feministky dodnes. V mnoha rodinách v ČR se MDŽ slaví do dnešní doby, přestože od roku 1990 není MDŽ oficiálním svátkem.


 
 Jak se slaví masopust  

  • K veselé tradici masopustních maškar patří smích i výsměch. Mladé paní tancují s medvědem, aby do rodiny přibylo miminko. Ale zrovna tak karnevalové masky mohou a mají parodovat souseda, starostu, poslance, událost, historii či televizní seriál.

  • Samotný název masopustního období může neznalé dnes mást. Doba masopustu je totiž tradiční oslavou hojnosti před střídmějším − postním − časem předjaří.    


    Charakteristika

     

     
    Průvod je doprovázen hudebníky a maskami (Milevsko)

     

    Masopust, a zvláště několik posledních dní tohoto období (fašank, fašanky, končiny, bláznivé dny, konec masopustu), byl pro lidi v minulosti oficiálním svátkem hodování, během kterého bylo třeba se dosyta najíst. Pak následoval dlouhý čtyřicetidenní půst. V době masopustu se na královském dvoře konaly hostiny, ve městech tancovačky, na vesnici vepřové hody. Těm, kdo se slávy nezúčastnil, se posílala bohatá výslužka, kdysi na Moravě zvaná „šperky“ a v Čechách „zabijačka“. Výslužka většinou obsahovala ostatky, huspeninu, klobásy, jelítka, jitrnice, ovar, škvarky.

     

    Masopust končil v noci před Popeleční středou, kdy ponocný zatroubil na roh a rychtář všechny vyzval k rozchodu. Druhý den (na Popeleční středu) naposledy se konzumovaly mastné rohlíky s kávou nebo mlékem, dopoledne ještě byla povolena kořalka. Oběd však už byl přísně postní, což většinou bývala čočka s vajíčkem, sýr, chléb, vařená krupice, pečené brambory.

                                                                    

                                                                                                     



Mnoho dětí na světě zná příběh o Kašparovi, Melicharovi a Baltazarovi.

Podle legendy to byli králové z Východu, v Bibli jsou však nazýváni mudrci, protože byli velmi učení. Vyznali se v mnohých vědách i uměních a zřejmě toho hodně věděli o hvězdách.

Před dvěma tisíci lety tito tři mudrci poznali, možná právě podle hvězd, že na západ od jejich království se má brzy narodit nový a velmi mocný král. Mudrci se mu chtěli poklonit a přinést mu dary. Naložili proto největší drahocennosti své doby – zlato, kadidlo a myrhu - na velbloudy a slony a vydali se na dalekou cestu. Ve dne pražilo horké slunce, karavana proto putovala i v noci a mudrci hledali cestu podle postavení hvězd na noční obloze.
Nová hvězda, která oznamovala narození velkého krále, zazářila náhle velmi jasně nad velikým městem Jeruzalémem, jako by je vedla. Tři mudrci se zaradovali, vstoupili do města a spatřili jeho nádherné domy a paláce. Domnívali se, že právě v nich by mohli narozeného krále najít. Hvězda však nezůstala stát, ale vedla je dál. Opustili tedy Jeruzalém a v něm i zlého krále Heroda. Ten byl jejich příchodem velmi znepokojen, a jakmile zaslechl, že hledají nového krále, začal okamžitě přemýšlet o tom, jak se ho zbavit. Mudrci mezitím putovali dál za hvězdou. Vedla je k městu Betlému.
Ale i Betlém zanechali za sebou. Hvězda, která je až dosud vedla, se totiž zastavila až v polích za městem. Zářila nad místem, kde Josef s Marií našli útočiště a kde teď společně opatrovali narozeného Ježíše. Kašpar, Melichar a Baltazar byli u cíle. Vešli dovnitř, do obyčejné stáje, padli na zem a klaněli se maličkému dítěti v jeslích, protože věřili, že bude velikým králem. Předložili mu své vzácné dary a velmi se radovali.
Plni této radosti se pak vraceli do svých domovů, do Núbie, do Tarsu a do Sáby. Chystali se vyprávět o novém králi, který se právě narodil a kterému se přišli poklonit. Králi Herodovi však zprávu nepodali. Ve snu se jim totiž zjevil anděl a dal jim pokyn, aby se do své země vrátili jinou cestou.
____________________________________________________________________

AKTUALITY

Divadélko ve školce aj. akce

1.10.2018
"Červená Karkulka" - pohádka

29.11.2018
"Když v pekle sněžilo"
(školkový výlet do zámku
v Libochovicích)

6.12.2018
"Trampoty čerta Huberta"

31.1.2019
"Pohádka z kuchařské čepice"

26.3.2019
"O zamčeném štěstí"

30.4.2019
"Já písnička"
výchovný koncert

22.5.2019
"Námořnická pohádka"

25.6.2019
"Hurá na prázdniny"

Prázdniny

PODZIMNÍ PRÁZDNINY
29.10.2018 - 30.10.2018

VÁNOČNÍ PRÁZDNINY
22.12.2018 - 2.1.2019

POLOLETNÍ PRÁZDNINY
1.2.2019

JARNÍ PRÁZDNINY
4.3.2019 - 10.3.2019

VELIKONOČNÍ PRÁZDNINY -
18.4.- 22.4.2019

HLAVNÍ PRÁZDNINY
29.6.- 1.9.2019

Zápisy

Zápisy do ZŠ

pátek 12.4.2019
14,00 - 18,00 hod

sobota 13.4.2019
9,00 - 12,00 hod


Zápisy do MŠ

čtvrtek 9.5.2019
7,00 - 18,00 hod

pátek 10.5.2019
7,00 - 17,00 hod
HOME MŠ Kladno Dubí
zapomenuté heslo
registrace
Mapa stránek
Napište nám

Created by © 2011 ALS Euro s.r.o. tvorba www stránek webdesign